Sociální inovace a jejich přínos pro společnost

Sociální podnikání se zaměřuje na veřejně prospěšné cíle a je založeno na principu solidarity. Na rozdíl od klasických podniků, které si zakládají především na maximalizaci zisku, sociální podnik je zaměřený na etický rozměr podnikání při zachování sociálního, ekonomického a environmentálního principu.

Jedná se o velmi aktuální téma, které by mělo přinést řešení problémů tradiční ekonomiky, jako je nezaměstnanost, diskriminace, sociální vyloučení, zatěžování životního prostředí apod.

► Principy sociálního podnikání

 
Sociální podniky vytvářejí pracovní příležitosti pro zdravotně postižené, nebo osoby jinak sociálně znevýhodněné. Pracovní podmínky jsou v sociálním podniku rovnocenné pro všechny zaměstnance a je poskytována nejen pracovní, ale i psychosociální podpora.V souladu s evropským pojetím by měl takovýto podnik zachovávat tři hlavní principy sociálního podnikání:

Sociální prospěch

Jedná se především o provozování aktivity prospívající společnosti nebo specifické skupině lidí. Vznik podnikatelské aktivity by měl být iniciován občany a podnik by měl být veden demokraticky. Dále je tu kladen důraz na rozvoj vzdělání, rovnocenné dialogy ve společnosti, rovné příležitosti a možnost svobodného vyjadřování zaměstnanců k chodu podniku. Důležitá je informovanost zaměstnanců, ale i široké veřejnosti.

Ekonomický prospěch

I když v české legislativě není sociální podnik zatím přesně definován, jedná se o právnickou osobu, její součást (divize) nebo fyzickou osobu, které splňují principy sociálního podniku. Jde o konkurenceschopný podnikatelský subjekt, který vykonává soustavné podnikatelské aktivity a nese veškerá ekonomická rizika. Případný zisk by však měl být přednostně použit k reinvestici pro rozvoj sociálního podniku, anebo k naplnění veřejně prospěšných cílů. Zisk není hlavním cílem podnikání. Podnik by měl mít alespoň 50 % příjmů zajištěných z vlastní produkce a dále je doporučeno využití vícezdrojového způsobu financování podnikatelské aktivity, jako např. spolupráce s neziskovými organizacemi, veřejné domácí a evropské zdroje, dotace, firemní a dárcovské sponzorství, dobrovolníci atd. Na základě pracovních smluv je však stále zachován alespoň minimální podíl placené práce.

Environmentální a místní prospěch

Prospěch sociálního podniku by se měl ukazovat i v uspokojování místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů. Princip místního prospěchu podporuje sociální zodpovědnost, zapojení místních aktérů do činnosti, zohledňuje environmentální aspekt a měl by předkládat inovativní řešení. Provoz podniku musí být bezpečný a podnik musí mít zpracovány a uveřejněny všechny provozní postupy.
 

► Fenomén 21. století

 
V Evropě má zatím jen málo zemí sociální podnikání legislativně ukotveno. Příkladem jsou Velká Británie a Itálie, kde nejčastěji používanou formou sociálního podnikání jsou sociální družstva.V České republice se jedná o poměrně nový směr. První evropská konference k sociální ekonomice se konala v Praze roku 2002. Sociální podniky zde však začaly být velmi diskutované až po vstupu do Evropské unie roku 2004, a to hlavně díky nastaveným legislativním nástrojům, koncepčním řešením a cílené finanční podpoře těchto podniků formou dotací a grantů.

Jeden z prvních českých modelů sociální firmy vznikl v rámci projektu Rozvoj sociální firmy v letech 2005–2008 Jeho realizátory byly Fokus Praha, o. s., a o.s. Sananim.

V rámci OP LZZ v letech 2009–2011 vznikl projekt TESSEA – Tematická síť pro sociální ekonomiku. TESSEA představuje v současné době nejdůležitější platformu pro rozvoj sociální ekonomiky v České republice a sdružuje více než 230 členů z řad právnických i fyzických osob.

V novém dotačním období 2014–2020 je sociální podnikání jednou z priorit dotací z Evropských fondů.

I na vnitrostátní úrovni se v ČR začínají formulovat podpory, jako například od úřadu práce na zřízení a provoz pracovního místa pro znevýhodněné osoby.
 

► Standardy sociální firmy

 
V roce 2007 vydalo o. s. Focus Praha šestistránkový manuál nazvaný Standardy sociální firmy, který popisuje jednotlivé standardy od poslání sociálního podniku, přes samotné podnikání, financování, které doporučuje využití více zdrojů, provoz s důrazem na bezpečnost a přizpůsobení znevýhodněným zaměstnancům, informovanost, definice skupin znevýhodněných zaměstnanců, pracovní smlouvy, etické principy, doporučenou organizační strukturu, popis adaptace, udržení, profesní rozvoj, až po spolupráci sociální firmy s okolím.Tyto standardy například stanovují i poměr znevýhodněných osob zaměstnaných v sociální firmě. Minimum se tak uvádí na 25 % přepočteno na plné úvazky a maximum 55 % z celkového počtu zaměstnanců. Některé další zdroje uvádějí i 40 % jako minimální poměr zapojení znevýhodněných osob.
 

►Sociální podniky v ČR

 
K zakládajícím členům platformy sociálních podniků v ČR patří

  • • Café Rozmar při Rozmarýna, o.p.s. – pomáhá ohroženým dětem a mladým lidem
  • • Café Therapy
  • • Kavárna Vesmírna při Máme otevřeno?, o.s. – zaměřeno z velké části na podporu lidí s mentálním postižením
  • • Jůnův statek při Fokusu Praha, o. s.
  • • Modrý domeček Řevnice při Občanském sdružení Náruč – věnuje se začlenění znevýhodněných skupin občanů a   podporu jejich aktivního života
  • • Cukrárna Vesmírna, o.p.s.
  • • Zahrada při Fokusu Praha, o. s. – podporuje duševně nemocné lidi

V České republice je sociální podnikání nejčastěji na úrovni drobných doplňkových služeb a výroby. Kompletní seznam všech sociálních podniků v ČR je uveřejněn na stránce www.socialni-ekonomika.cz
Existují však i společnosti, které i když nejsou přímo sociálním podnikem, tak tyto aktivity podporují vzděláním, dobročinnou aktivitou, dary atd. Mezi takové patří například Svaz českých a moravských výrobních družstev (družstva byla historicky předchůdci sociálních podniků), Nadace VIA (provozuje Akcelerátor Akademie sociálního podnikání), NESsT (poskytuje konzultace a školení v kombinaci s finančním příspěvkem) či Fokus Praha (podpora modelu sociálních firem).